Falešný hráč

Waldemar Matuška

FmJsou tóny,kterD#é se ztrácejí
Fmkrátce, krátce Czní,
má Fmláska pláče a D#zdá se jí,
že Fmuž mě C#nevěCzní.
Jsou C#tóny, Fmkteré se Bmozvou a
Bm7nedozní, F#zní D#mvážně C#krátG#7ce,
má C#láska Fmpláče a Bmje z toho
Bm7nervosní, F#říká, D#mže jsem C#zrádC7ce.
Ta Fmdívka nejdřív mě D#spoutala
jak Fmvězně v náruCčí
Fmteď je beze mne D#zoufalá,
snad Fmjí to C#poD#u_Fmčí.
Snad utiBší C#kráCsný Fmpláč,
až pochoBpí, C#že Cjsem Fmhráč.
Já blázen o její lásku hrál
hru mírně hazardní
a pak jsem o výhru málo stál,
jen málo, jen pár dní.
Já hrál jsem, přiznám se, malinko falešně
né právě správně
a když jsme jednou šli za město na třešně,
líbal jsem jí v trávě.
A tam se z ní stala má milá,
na krátko, krátko jen,
i když mě svou vůní zmámila,
já byl spokojen.
Snad utiší krásný pláč,
až pochopí, že jsem hráč.
Jsou tóny, které se objeví a dlouze, dlouze zní.
D#Má Fmláska pláče a D#zdá se jí,
že Fmzas mě uD#Fmzní.
Ví, že jsem Bjen C#Cdný Fmhráč
a zvítěBzí C#kráCsný Fmpláč.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:54.72+00:00
Výsledky hledání: